Přestřelka v zákopech

Tak jsem si opět po dva a půl týdnu zahrál Bolt Action. Vyzkoušel jsem si jak si povede kradschützen s kulometnou sajdkárou, otestoval pravidla pro opěšelou posádku z Tank War a zjistil pár dementních chyb pro Top Secret scénář.

Použil jsem svůj list z miniturnaje, jen jsem vyhodil panzerschreck, místo kterého do listu přijela motorka a několik jednotek bylo povýšeno - hlavně se to projevilo na minometu, který se stal regulérní. Hrál jsem s Mariachim, který hrál to samé co miniturnaji.

První hra byl scénář 6 - Demolition. K této hře není moc co zajímavého říct. Jenomže se Mariachi pomocí "the hard way" naučil, že když má objectiv u kraje stolu a nepřítel má outflankující hakl, tak není úplně nejlepší ho nechat bez ochrany...

A přesně tahle jsem vyhrál první hru...

Druhá hra, scénář 5 - Top Secret, už byla zajímavější. Zjistil jsem docela dementní "díru" v pravidlech této mise. Vprostřed stolu je objectiv, jednotka u něj musí stát b2b a na konci kola ho sebere a může s ním chodit - cíl je dojít na kraj stolu. To by bylo v pořádku. Akorát zde jsou tři menší problémy:

1. Objectiv nese "jednotka" a ne konkrétní model. Takže pozdější interakci s ním může provést kterýkoliv model v jednotce, nemusí to být ten, kdo jej "sebral a nese". Což by samo o sobě nějak moc nevadilo, ale bude to důležité v dalších bodech.
2. Jednotka může objectiv předat jiné jednotce, když se dostane na 1" od ní. Zde ovšem nastává už problém z bodu jedna. Jeden voják sebere objectiv na konci kola a v dalším kole ho hnedka na začátku předá další jednotce. Jelikož z bodu jedna víme, že ho nemusí předat přímo on, ale kdokoliv z jednotky, tak ho těchhle deset modelů dokáže při maximálních rozestupech předat na krásných 20" + pohyb! O když to takhle předají kamarádům, ti s ním můžou IHNED odejít. Nemusí dodržovat jedno kolo čekání u objectivu, jako když se sbírá se země.
3. Nejvtipnější situace nastává, když "roztahaná štrúdl jednotka" sebere objectiv hnedka z jeho startovní pozice v prostředku stolu. Jak jsme si řekli předtím, udělají si takhle 19" rojnici směrem ke kraji stolu. Objectiv je (při jedno palcové bejzce) 23.5" od kraje stolu. Na konci kola k němu voják přiběhne a když má hráč štěstí a vytáhne si v dalším kole svoji Order kostku, tak jednotka může hned odejít ze stolu. Aniž by mohl protihráč nějak zareagovat. Protože pravidla na straně 27 jasně říkají, že když má jednotka odejít ze stolu, stačí aby se jen jeden její model dotkl hrany stolu....

Dělání vláčků z modelů je už čistě takové ošklivé (ale zcela legální) zneužívání pravidel, ale předání objectivu jednotce, která s ním může běžet dál bez čekání je prostě jenom blbý. Protože ani nemusí blbnout s rozestupy a i tak ho dokáží skrz dva Run Ordery dostat ze stolu...

V samotné hře se vyznamenal můj těžký minomet, který dokázal v rozmezí tří kol "od boku" zastřelit SdKfz. 222 a Pak40. Jeho povýšení na Regulára se ukázalo býti velmi dobrým tahem, protože lepší morálka dělalo opravdu hodně. O výdrži spottera nemluvě. Z nezkušeným minometem do boje už nikdy víc!

Recce motorka se (podle očekávání) ukázala být strašně mocnou zbraní, která toho sice tolik nezabije, ale furt rozdává piny/trollí a nutí protihráče na ní plýtvat střelbou.

Jinak Mariachiho asistent leteckého návodčího si jistě zaslouží dostat in memoriam Medal of Honor. Po té co odstřelovač zastřelil jeho kolegu, se nezalekl a místo útěku vyběhl ze svého zákopu a spustil střelbu na blížící se německé velení. Nejenže tím zabil německého poručíka, ale v dalším kole ke své pušce nasadil bajonet a hrdinně vzal asistenta (již bývalého) německého velitele útokem, přestože byl vyzbrojen sturmgewehrem! A místo okamžité smrti, dokázal s Němcem dokonce dvě kola bojovat!

Hrdina bitvy.

Víte odkud je nejhezčí pohled na Francii? ... Z paluby Haklu!

Rovnou jsme i zkusili optional pravidla pro posádky vyskakující (a bojující) ze zničených vozidel. V první hře mi vybouchl jeden hakl a ještě skrz massive damage. Byl jsem z toho tak vykolejený, že jsem si na jeho posádku zapomněl házet. Což bylo stejně jedno, protože v kole kdy by vyskočila (a byla by down) se stejně končilo...

V druhé hře mi opět vybouchl jen jeden hakl, ale tentokrát jsem na osádku nezapomněl. A vylezl jeden voják. Co nakonec stejně zbytek hry střílel do vzduchu.

Ono dvě hry toho moc neukáží, ale i tak mně to nějak přesvědčilo o tom, že vylézající posádka není nic hru kazícího a jenom příjemné zpestření.

Such...

... oldschool!