Crusader Kings II - Přemyslovská kronika 5 - Sieghard II. (1138-1170)

Crusader Kings II je velmi specifická strategická hra. Vezme nás do období středověku, ale místo hraní za nějaký konkrétní stát hrajeme za specifický šlechtický rod (respektive jeho hlavu) a snažíme se nejenom udržovat stát v chodu (případně jej pokud možno rozšiřovat), ale hlavně se postarat o pokračování rodové linie.

Pro první hraní jsem se rozhodl vybrat si Přemyslovce - přeci jen, jsou to holt ti naši šlechtici :)

A protože hra umí vytvořit velmi zajímavé situace, rozhodl jsem se gameplay zaznamenat.


Z počátku se zdálo, že král Sieghard II. to bude mít relativně lehké. Když v roku 1138 nastupoval v jedenácti letech na trůn, neměl nejmenší šanci vystoupit ze stínu zesnulého otce, který se dokázal vypracovat z malého vévody na krále Čech, Bavorska a téměř usedl na trůn celé Svaté říše římské. Ovšem tím by i jeden očekával, že budu mít v případě potíží i silné spojence. Obzvláště ve starším bratru Svatoborovi - králi Bavorském.

Sieghard II. měl klidné mládí. Jeho otec ho spíše než syna pojal jako politický projekt a zasnoubil jej před smrtí s neurozenou ženou - avšak hlavou královské špionáže. Mladý Sieghard byl tak skvěle připravován na budoucí kariéru krále a dvorských intrik.

Rebelské Čechy.

Nic ho však nepřipravilo na rok 1148, kdy podpořil ve volbě na krále Říše svého bratrance Viktora z Moravské větve Přemyslovců. Sieghard očekával, že budu mít dalšího mocného spojence. Ovšem nový císař si řekl, že by mohl získat pod přímou správu bývalé rodové země v českém pohraničí. Sieghard se buď musel vzdát části pohraničí či jít se s Říší do války. Rozhodl se pro druhou možnost.

První významná bitva se udála v listopadu 1149 u Zbraslavi, kde sedm tisíc Čechů porazilo devíti tisícovou armádu říše. Co porazilo. Zmasakrovalo. Trvalo to téměř rok, než z Německa přišla druhá kárná výprava na Prahu, která však na hlavu porazila české vojska u Karlštejna. Na přelomu let 1150/51 jsou české země přes příznivý start války pleněny říšskými vojsky, až musí v říjnu 1151 Sieghard kapitulovat a podvolit se.

Sieghard je jako zrádce odvezen do Německa a správu nad zemí přebírá jeho prostřední bratr Walram. Který je mimo jiné dědicem trůnu, pokud by se Sieghardovi náhodou něco ve vězení přihodilo... Zatímco má císař Siegharda pod zámkem si přivlastuňuje severní Čechy a obnovuje vévodství moravské (i když stále jako součást zemí koruny české), které věnuje Walramovi... Ten díky tomu ztrácí svoji pozici českého regenta a ta přechází na Sieghardovu ženu Perchtu, která rozjíždí plán na vysvobození manžela.

To se jí povede až v létě 1155! Po čtyřech letech se král konečně vrátí do Čech, hlavní díky pomoci své ženy a bratra Svatobora, jehož vliv nemohl císař ignorovat. O to ironičtěji vyzní, když mu jeho bratr v listopadu 1163 vyhlásí válku. Ne jen o nějaký kousek území, ale přímo o celé nástupnictví na království i vévodství české.

Úvod války se nese v hrozných porážkách české hotovosti i přes příchod moravských vazalů. Situace se obrátí až po příchodu devíti tisíc italských condottierů pod českou vlajku. Ti nejenže dokázali vyhnat Bavory z Čech, ale přenést válku do jejich alpských držav!

Situace se však zkomplikuje ve třech bodech. Ze severu zahájí do Svaté říše invazi Polská armáda (tedy i na severní část čech) a z jihu zase Uherská armáda (tedy začne pronikat na jižní Moravu). A aby nebylo srandy doma málo, tak ještě část domácí šlechty zradí a přeběhne na bavorskou stranu (přeci jen, je to bratrovražedná válka).

Během brutálního plenění Čech - bavorskou, uherskou i polskou armádou (které se i masakrují mezi sebou navzájem a občas se tam pokusí sjednat pořádek i regulérní říšské vojsko) je navíc v bitvě u Prahy 7.10.1170 vážně zraněn král a vládu musí opět převzít jeho žena. Regenství si však neužije dlouho - o necelý měsíc později král svým zraněním podlehne.

I když vztah krále a královny "pracovně fungoval" k přeskočení jiskry nedošlo - král tak po sobě nechal tři bastardy (naštěstí samé dcery), ale žádného následovníka. Titul krále válkou zmítaného a zpustošené českého království zdělil jeho bratr Walram, vévoda moravský. Tou dobou již padesáti letý stařec...

Všechny díly Přemyslovské kroniky.