Thursday, 26 January 2017

Narativní Battleport z Muskets and Tomahawks


V létě 1780 přepadly teroristické síly povstalců poklidnou vesnici amerických loajalistů bráněnou ušlechtilými vojáky jeho veličenstva krále Jiřího.

Povstalecká sebranka byla početná: několik velkých jednotek regulárů, milice, puškařů a dokonce i několik indiánů a jezdců. Jejich cíl byl jasný. Vypálit vesnici loajalistů do základů. Jejich velitel měl pocit, že morálka jeho mužů kolísá a bude pro jejich věc nejlepší, když při útoku hrdinně padne a stane se mučedníkem revoluce.


Spojené síly Koruny skládající se z britských a hessenskách vojáků se rozhodli vesnici bránit i s jejími obyvateli. K tomuto účelu byla vyčleněna čtyři družstva regulárů, kterým velel hessenský důstojník. Bohužel byl zvyklý na evropský styl boje a tak svoje mužstvo seřadil do palebné linie a očekával síly rebelů. Ví, že se nemusí udržet sám dlouho, protože k vesnici se blíží posily několika britských dragounů a elitních jaegerů.


Americký velitel na hessenskou hru přistoupil a rozhodl se alespoň na oko ctít pravidla evropského boje a proti britské linii nasadil svoji řadovou pěchotu.


Na pravém křídle však nasadil několik družstev puškařů a indiánů, ale křídlo hlídající britští vojáci dokázali americké vidláky zastavit a indiány zahnat na útěk prakticky dříve, než začala samotná bitva.







Na středu se korunní síly drželi i přes fakt, že proti nim stála mnohonásobná přesila vzbouřenců.



Zlom nastal ve chvíli, kdy levé křídlo prakticky zmasakrovala americké kavalerie. Sice ji nakonec dokázalo pomocí bajonetů zastavit hrdinné velení hessenských fusilírů, ale za cenu téměř dvaceti vojáků, kteří byly více než polovina sil branící vesnici.



Naštěstí se včas objevili britští dragouni, kteří tak mohli podpořit hroutící se pravé křídlo, které bránili poslední tři vojáci.



Obrana vesnice na středu byla již tou dobou však ztracená. Zůstal z ní jen hessenský důstojník, čtyři utíkající mušketýři a hrdinné fusilírské velení, které se rozhodlo po úspešném souboji s americkou kavalérii sami vyrazit do bajonetového útoku, aby byly rozprášeni salvou milice.







K závěru evakuace obyvatel vesnici se z lesa vynořili hessenští jaegři, kteří díky svým kvalitním dalekonosným německým puškám dokázali zasáhnout do bitvy i přes fakt, že byly mimo všechno dění.


Na pravém křídle pak dragouni nabrali potřebnou rychlost a vyrazili na úspěšný šavlový útok vstříc americkým iregulárům.




Menší problém nastal v okamžiku, kdy britský dragounský důstojník poznal v americkém veliteli svého přítele z lepších časů. Tím bohužel zaváhal v tom zasadit mu smrtící ránu a bohužel pro něj, jeho americký protějšek neměl tyto skrupule. I když  mu to příliš nepomohlo, protože ostatní dragouni vzápětí pomstili svého padlého důstojníka.


Krátce již však proběhla úspěšná evakuace civilistů a stažení britských sil. Střetnutí pro obě strany skončilo brutálním masakrem. Američanům padli oba dva důstojníci a všichni vycvičení vojáci - zůstala jim jen cvičená milice a ireguláři. Britům padli téměř všichni obyčejní vojáci, ale zůstali jim elitní jednotky dragounů a jaegerů. A hlavně se jim podařilo evakuovat polovinu civilistů včetně starosty. Přesto se dá mluvit o spíše vítěství povstalců, protože během bitvy vznikla legenda o sebeobětování koloniálního velitele...

XXX

Na závěr mého pokusu o narativní report pár věcných faktů. Obě armády měli 600pts. Znalci pravidel jistě poznali, že jsme hráli Protection a Raid mise. Britové ochranu nesplnili, protože se Američanům přesně o jednoho, ehm kněze!, podařilo zabít přes polovinu civilistů. Ale ani Američané nedokázali splnit Raid, protože zapálili pouhé dvě budovy z šesti. Takže o všem rozhodly vedlejší mise. Jak šlo z textu poznat, americký velitel měl "Martyrdom", který splnil a britský velitel dragounů si bohužel hodil "Friendship" a i když duel se svým kamarádem prohrál, bylo už otázkou cti jej pomstít! A já už věděl, že stejně uhraji tak či onak nemůžu vyhrát, protože mi podlí vidláci zastřelili ve vesničce kněze.

Jako naprosto zdrcující se ukázala býti dobře zahraná kavalerie. Lukáš měl docela štěstí na aktivace a dokázal mi sní projet třetinou armády. Ale zase docela fluffově vyjel z leza z poza domů a nic netušící palebné linii do boku. I moji dragouni dokázali udělat velkou paseku. Ale stejně tak se ukázala, že i když je jízda rychlá a smrtící v CC, koncentrovaná palba ji sfoukne jako svíčku.



Když bych se měl zamyslet, co mi prohrálo hru, byl to nejspíš fakt, který prohrál Hessencům i historickou bitvu o Trentonu. Podcenil jsem schopnosti americké milice a rozhodl se jí postavit ve férovém boji s tím, že "to je jenom milice a musím ji přece přestřílet". Inu, nestalo se.

Ale bylo super si zase po dlouhé době "Muškety" zahrát. Je to prostě vizuálně krásná, pravidly srozumitelná narativní hra. Jen musím více zamakat na fullpaintu.

1 comment: