Thursday, 5 March 2015

Crusader Kings II - Přemyslovská kronika 4 - Sieghard I. (1104-1138)

Crusader Kings II je velmi specifická strategická hra. Vezme nás do období středověku, ale místo hraní za nějaký konkrétní stát hrajeme za specifický šlechtický rod (respektive jeho hlavu) a snažíme se nejenom udržovat stát v chodu (případně jej pokud možno rozšiřovat), ale hlavně se postarat o pokračování rodové linie.

Pro první hraní jsem se rozhodl vybrat si Přemyslovce - přeci jen, jsou to holt ti naši šlechtici :)

A protože hra umí vytvořit velmi zajímavé situace, rozhodl jsem se gameplay zaznamenat.


Když v květnu 1104 ještě třináctiletý Sieghard převzal po zesnulém otci Moravské vévodství, byla to válkou vyčerpaná země, která pouhé 4(!) dny předtím vyhrála proti Čechám válku o Brno. Regentem mu byl určen starší bratr Gottschalk, který by se v případě "nehody" stal následníkem trůnu. Sieghard to tedy rozhodně neměl jednoduché...

Stále relativně "malé" vévodství...
Když v létě 1105 vyhlásí papež Honorius II. křížovou výpravu do Jeruzaléma, má mladý Sieghard jinačí starosti. Třeba, že mu jeho bratr-regent vykrádá státní pokladnu a on s tím nemůže nic dělat, protože kromě regenství má na starosti i armádu... Když však dospěje, bratra od koryta vyžene a začne se shánět po nevěstě - tuto věc jeho otec v rámci nepřetržitých občanských válek nestihl úplně zařídit...



Manželskou se mu stane (taky mladičká) Christine von Nordheim, vnučka vévody Bavorského. Sieghard si ji na jaře 1109 bere pouze jako mladou a krásnou ženu urozené krve ze sousedního vévodství. Tehdy ještě nevěděl, co tím způsobí... Poklidné vládnutí roku 1113 mladému vévodovi přeruší jeho bratranec Boleslav (tou dobou už padesátiletý vévoda český) vyhlášením války o Boleslavké državy, stejně jako to již předtím neúspěšně učinil jeho otci.

Někteří lidé se nepoučí ani na stará kolena...
A jako kdysi následovala léta bojů... Tentokrát se i Češi poučili a najali si na bojování žoldnéře. A tak se třeba v létě 1115 stala u Jičína docela kuriózní věc. Střetnuly se dvě čistě vikingské armády - jen si každou ze severu pozvala jiná z bojujících stran... ::D V bitvě u Olomouce se podaří i zajmout jednoho z českých velitelů - je jím typický český jinoch jménem Erkki.


Na podzim 1115 Boleslav umírá a protože nezanechal žádného syna, vévodkyní českou se stává jeho dcera Dobroslava, která spěšně nabízí mír... Inu, vypleněním Karlštejna jí bylo jemně naznačeno, že o mír ve válce (kterou bezdůvodně rozpoutal její otec) nikdo nestojí a mír byl uzavřen až v létě 1120 - s nadsázkou se dá říci v době, když už není co z Čech ukrást na Moravu a co hořelo je dávno na popel...


K Sieghardově překvapení Dobromila po válce zahazuje svůj titul a předává české vévodství Sieghardově (do teď naprosto bezvýznamném) bratru Folkmarovi. Folkmar si titul českého vévody užije přesně 25 dnů, než jej konečně odstraní druhý najatý vrah zemře přirozenou smrtí ve věku 46 let. Nemá žádné dědice a tak titul přejde na jeho jediného bratra...

Konečně!
7. listopadu 1125 udělá Sieghard to o čem jeho prastrýcové snili, zabíjeli se a země byla posledních 50 let v de facto pernamentní občanské válce. Stane se nejenom vévodou českým a moravským, ale jako Siegfried I. králem Českého království.

A tohle je milé děti "Bavorsko".
A jako král nelení. Všimne si, že sousední Bavorsko (která se také stalo královstvím) konečně přišlo o svého 69(!) letého krále a na jeho místo nastoupil jeho nejstarší syn, který má už také úctyhodný věk 52 let a pouze jediného následovníka. Svoji dceru Krystýnu, Sieghardovi královnu! A že tehdejší Bavorsko dokázal starý král neuvěřitelně zvětšit na největší stát v rámci Svaté říše!

Pro Přemyslovce svatba století...
Nejstarší syn tedy bude dědic ohromného Bavorska, prostřední zdědí alespoň Moravské vévodství a nejmladší vlastní České království. Dceru se rozhodne provdat za Byzantského prince... V tuto chvíli je Sieghard I. král Český a titulární král Bavorský nejmocnější mužem ve střední Evropě. Zdá se, že jej nemůže nic zastavit. A pak 8. listopadu 1132 umírá v nedožitých čtyřiceti letech jeho milovaná královna Krystýna...


Vztah Siegharda a Krystíny nebyla typická sňatková politika, ale opravdová láska a byla snad jedinou osobou, kterou si Sieghard pustil za život do své blízkosti. Sieghard má ve svém životě dvě možnosti pokračování - buď se prochlastá a prokurví do zapomnění (a tím i mimo jiné přijde o trůn) či se stane "králo-mnichem" s životem plným odříkání. Vybere si tu druhou možnost. To mu však nebrání v tom rozšiřovat svoje panství. Je to vlastně to jediné, co mu zbylo.


Rozhodne se upřít svůj zrak na sever a pomoci vévodkyni Braniborska se zbavit svého (již třetího!) manžela - vévodkyně nemá dědice a když se zbaví jejího muže a vezme si, má zajištěné dědictví nemalého Braniborska. Vražda se povede, ovšem vychytralá vévodkyně si vezme jiného muže. Než se naděje musí však řešit i politiku doma. Vnučka po zavražděném bratru Folkmarovi porodí roku 1137 dcerku.

A prý je rodina základ státu...
Na tom by nebylo nic špatného, kdyby neměla za manžela německého šlechtice. Po jejich smrti by tak Znojemské hrabství přešlo do rukou její "německé" dcery a toereticky by se i mohlo do budoucna odtrhnout... To Sieghard nemůže dopustit a tak nechává několika týdenní nemluvně zabít a jejího otce vsadit do žaláře. Mezitím se k němu i dostává zpráva, že v Byzanci umřela ve 22 letech jeho jediná dcera - navíc ještě před svatbou s princem...

... a tak umírá velkolepost...
To vše vede k tomu, že se kdysi nejmocnější vladař Evropy zblázní. A z muže, kterému se klaněla Evropa se stal muž, který se v křečích a nadávkách válel u nohou ostatních. Netrápil se všk dlouho, zemřel ani ne čtvrt roku po svém "posednutí Ďáblem" na podzim 1138.

Ať žije král Sieghard II!
Smrt naštěstí přišla rychle ve spánku - z důvodů těžkých depresí, k nimž měl za svůj život jistě spoustu důvod... Král Sieghard, tou dobou již jistě ani nevnímal, že byl na sklonku života zvolen králem Svaté říše římské. Přesto si však jistě myslel, že jeho následovník Sieghard II. bude mít dobrý start. Zanechal mu přeci mocné České království a kdyby měl nějaké potíže, měl za souseda staršího bratra a jeho mocné Bavorské království. Skrz svoji těžkou šílenost netušil, jak hluboce se zmýlil...

No comments:

Post a Comment